Nechť slova má tě potěší, človíčku,
nechť dostanou se tam kam mají,
možná do krásné země pohádek,
kde s paprskem si děti hrají.

Kéž příběh pluje jak loďka z dubové kůry,
i on překonal bouřlivé peřeje,
kéž v krásný motýl promění se
a pokud ztratils, človíčku,
vrátí ti tvůj úsměv a tvé naděje.